Přírodu je potřebné si více pustit k tělu, respektive dát jí větší prostor. A to i tam, kde se to zdá téměř nadlidským úkolem. Nejde jen o lidské potěšení. Počátkem letošního roku plnila noviny varování vědců, že vymírá hmyz. Nemá dost životního prostoru, příčinou je intenzivní zemědělství, klimatické změny. Bez něj však dojde ke kolapsu celého ekosystému. Každý, kdo oživí své okolí zelení, tak drobným dílem přispěje k jeho záchraně. Mimochodem lidé, kteří se věnují včelaření ve městech, si pochvalují, že městské včely mají jeden z nejchutnějších medů, protože včely sbírají nektar z nejrůznějších druhů rostlin.

Pořídit si malou zahrádku, byť jen na balkonu či terase, jen a jen pro své potěšení je však také dobrý důvod. „Získáme tak kousek prostoru pod širým nebem, něco jiného než byt. Stojí za to si každý takový metr upravit tak, aby se mi do něj chtělo jít. Je jedno, že jde o malý prostor. Má kvality, které byt nikdy nebude mít,“ vysvětluje zakladatel atelieru Flera Ferdinand Leffler, proč je dobré pustit se do vybudování zahrady, byť na sebemenším prostoru.

Téměř kouzlit lze na terase, protože přece jen skýtá více prostoru než balkon. Nicméně i tady platí, dvakrát měř a jednou řež. Zvláště u výškových budov. „Je strašně důležité si zjistit, jaká je nosnost terasy. Je to naprosto zásadní. Dnes se dokonce projektují i takové terasy, které neunesou víc než člověka. Je potřeba si také zjistit, jak dobře jsou udělané izolace. Aby se nestalo, že bude zatékat voda, když bude majitel zalévat a cákne mu voda vedle. Dbejte také na zabezpečení terasy, myslím tím především zábradlí. Aby květináč nepůsobil pro dítě jako schod, odkud se pohodlně přehoupne přes balkon,“ vyjmenovává Ferdinand Leffler nejdůležitější technické parametry před samotným započetím s budováním zelené oázy.

Jednodušší to mají majitelé domků, kteří si chtějí terasu teprve vybudovat právě za účelem zahradničení. I oni by si předem však měli rozmyslet, co všechno budou chtít na terase mít. Po navezení pytlů zeminy se totiž zatížení nosných prvků terasy často zmnohonásobí. K tomu je třeba připočítat i váhu srážkové vody nebo sněhu.

Zahrada na terase

 

Na terasách křehotinky nevydrží

Další fáze už se konečně přibližuje skutečnému zahradničení. Volba rostlin, které majiteli budou dělat radost a budou odrazem jeho vkusu. Bude to poněkud výzva. Nejde jen o omezení malým prostorem. „Důležité je nejenom světlo, ale i vítr. Na terase vše trpí víc. Jestli někde má smysl závlaha, tak je to tady. Vybírejte super plevelná odolná společenstva, žádné křehule,“ upozorňuje projektant, jehož díla se vyznačují využíváním materiálů i rostlin typických pro danou lokalitu. Mimochodem od 30. března je na prvním kanálu České televize k vidění jeho pořad s názvem Ferdinandovy zahrady, kde lidé načerpají řadu inspirací.

Na terasy a balkony podle jeho rady ne‐ patří javory, bambusy ani žádné stálezelené kaliny, bobkovišně nebo rododendrony. „Volte raději stepní společenstva, lesní společenstva s břečťanem a podobně. Třeba škumpa nebo obyčejný rybíz tady přežijí a budou dobře prosperovat,“ dodává Leffler. Důležité je také zvolit správnou velikost nádob, která se odvíjí od pěstovaných rostlin. Pro malé keře a trvalky by měl mít truhlík minimální šířku i výšku 40 centimetrů. Jen tak budou mít rostliny dostatek prostoru pro prokořenění a v zimě substrát nepromrzne. Pro větší keře nebo malé stromky je to ještě více. U keřů je tedy žádoucí hloubka i šířka kolem 60 centimetrů, u malých stromků 70 centimetrů a více.

Aby byla zeleň na terase či balkonu zajímavá po celý rok, je dobré vybírat rostliny podle barvy a textury listů, nikoliv však květů. „Květ je totiž efekt jen po malou část roku. Pokud po něm ale přesto toužíte, zkuste česneky a cibuloviny,“ podotýká Leffler. Tam, kde na terase více fouká, je lepší volit nižší rostliny, aby se předešlo převrácení truhlíků. V posledních letech přišly do módy vertikální zahrady, které mají majitelům malinkých zahrádek vynahradit chybějící prostor. Ferdinand Leffler je však jejich velkým odpůrcem: „Do českých zahrad nepatří, má to co dělat v tropických zahradách. My máme lepší možnosti pnoucí rostliny, na které zahrádkář potřebuje zlomek peněz“.

Co naopak podle něj je možné vtěsnat i na maličkou terasu, je vodní prvek. „U vodního prvku platí dvojnásob, že je třeba zjistit si co nejvíc o statice místa. Jsou totiž těžké, opravdu těžké. Nejprimitivnějšími vodními prvky jsou trysky, mlžidla, mlhovače, postřikovače. Sofistikovanější už by byl přepad z vyvýšené zídky,“ vyjmenovává možnosti zahradní architekt.

 

Rukavice a lopatička jsou základ

I když zvolíte téměř bezúdržbové rostlinky, přece jen čas od času budete muset přiložit ruku k dílu. Naprostým základem vybavení jsou rukavice, sázecí lopatka a motyčka. Plevel si totiž najde cestu do záhonků i květináčů vždy a všude. Obchody mají v nabídce šikovné sety základního zahradního nářadí, které je možné zavěsit například na zábradlí. Nepřekáží tak a i pro náruživé pěstitele jsou vždy po ruce.

Při přesazování, zastřihování, pletí a tak dále samozřejmě vzniká odpad. Není však nic jednoduššího, než z něj udělat přednost, a to i na malém prostoru. I obyčejný kompostér může být designovou lahůdkou, dokonce tak vyvedenou, že si jej lidé kupují i do domácnosti. Obecně prospěšná společnost Kokoza, která se v Praze mimo jiné věnuje komunitnímu zahradničení, přišla na trh s vermikompostérem Urbalive, který dodává dokonce s již zabydlenými žížalami (ale i bez nich). Každý, kdo si tímto způsobem zajistí produkci vlastního humusu na hnojení svých květin, musí pociťovat neskutečné zadostiučinění.

Na balkonech a terasách nesmí majitel zapomenout na pravidelnou závlahu rostlin v nádobách. Pomoci si můžu nejprimitivnějšími dávkovači vody, které však přece jen pravidelně potřebují doplňovat vodu, i když ne denně, v nabídce jsou však už do detailu promyšlená zařízení, která jsou nastavitelná počítačovým programem. Systém ale samozřejmě musí být napojen na přípojku vody. U malých zahrádek je dobré myslet na úsporu vody a využití té dešťové. Nádoba na vodu se může díky šikovným nápadům proměnit v krásný dekorativní prvek. Když ji postavíte u domu k okapu a ten osadíte sběračem vody, naplní se nádoba opravdu velmi brzy. 

zahrada

 

Hrátky s perspektivou

Předzahrádky či zahrádky u okálových domů už nabízejí o něco více prostoru než balkony a terasy a lze s nimi kouzlit. Třeba z pohledu jejich zvětšení. Existují fígle, jak upravit zahradu tak, aby vypadala větší. Jednou z možností je malé jezírko. Leckdo namítne, že vodní plocha naopak prostor ubírá, ale uvědomme si, že voda funguje stejně jako zrcadlo v místnosti.

I další pravidlo se uplatňuje stejně v malých bytech jako v malých zahradách čím tmavší barvy, tím menší a ponuřejší se prostor zdá. Natřete plot například bílou či jinou světlou barvou a hned uvidíte, jak se prostor rozjasní. Zahradu zkuste opticky také rozpohybovat. Zapomeňte na záhony jako podle pravítka, naopak jim dodejte oblé linie. Zajímavý trik? Využijte cestičku k optické iluzi. Stačí, když se bude postupně zužovat. Když zadní stranu osadíte ještě k tomu nižšími rostlinami, bude se její konec zdát vzdálenější.

Každý milovník rostlin má řadu svých oblíbenců a často jich není málo. Velikost zahrady jej přitom nemusí až tak omezovat. Na záhon jich může vysadit mnoho a mnoho druhů. Bude to vypadat krásně, stačí se řídit pravidlem, že u plotu mají být vyšší rostliny se světlejšími barvami, naopak vpředu záhonu se budou perfektně vyjímat menší rostliny se sytými barvami. 

pěkná zahrada

 

Z pohádkového světa skřítků

Řada z nás si však může nechat zdát byť o malinkaté zahradě nebo snad balkonu, či dokonce terase. Přesto si mohou dopřát zahradu, a to dokonce v bytě. Se vším všudy s trávníkem, houpačkou, grilem i záhonky. Jen měřítko je skutečně miniaturní. „Tak jako si pánové staví modely vláčků, kolejí a celé krajiny kolem, dámy si staví domečky se všemi detaily. Tato záliba má v Evropě kořeny v Anglii, proto je většina zařízení ve viktoriánském stylu. K nám se začala šířit z Německa,“ říká majitelka obchodu Země Miniatur Dana Sainio.

K domečku patří i zahrada. Odtud byl už jen krok k tvorbě samotných miniatur zahrad. Možností mají zruční tvůrci spoustu a jejich miniaturní zahrady jsou skutečně živé. „Květináč si osadí živými malými rostlinkami, jako strom použijí bonsai, místo trávníku položí například mech. Přidají pítko, pergolu, lavičku, to vše v poměru 1 : 12,“ dává příklad Dana Sainio. Místo motyčky ale tito zahradníci často používají příborovou vidličku a lžíci. 

6.5.2019