Marie Seidlová

Úvod: Bydlení jako ekonomický a sociální barometr

V roce 2024 se evropský trh s bydlením dostává pod bezprecedentní tlak. Rostoucí náklady, pomalá výstavba, ekologické výzvy a změny životního stylu nutí domácnosti přehodnocovat své priority. Tato zpráva přináší cenný průřez aktuálním stavem a trendy ve více než 20 evropských zemích – a ukazuje, že bydlení už není jen otázkou komfortu, ale existenční nutnosti.

1. Náklady na bydlení: Když domov přestává být dostupný

Téměř 40 % příjmu padne na bydlení

Evropané průměrně utrácejí 38 % svého měsíčního příjmu na nájemné, hypotéku a služby. Ve Slovinsku a Portugalsku je to dokonce přes 42 %, zatímco Švýcarsko vykazuje relativně nízkých 30 %. Vysoké náklady zásadně brání mobilitě: 64 % potenciálních stěhovatelů uvedlo, že si přesun aktuálně nemůže dovolit.

Kdo šetří na potravinách, kdo na dovolené

41 % Evropanů kvůli výdajům na bydlení omezuje společenský život a 40 % snižuje výdaje na dovolené. Zhruba pětina dokonce šetří i na základních potřebách, jako jsou například potraviny – v Rakousku a Finsku až 26 %.

2. Česká republika: Spokojenost, ale s otazníkem

Náklady rostou, ochota ke stěhování klesá

Češi zažívají silný tlak – 61 % domácností zaznamenalo zvýšení nákladů na bydlení (oproti evropskému průměru 54 %). Jen 12 % respondentů plánuje stěhování, což je pod průměrem EU. Důvodem je nejen cena nemovitostí, ale také náklady spojené s relokací, úroky a nedostatek úspor.

Příměstské bydlení na vzestupu

Češi se jako jediný národ v Evropě přiklánějí výrazně k příměstskému bydlení – 33 % zvažujících stěhování upřednostňuje tento model. Města ztrácejí na atraktivitě, především kvůli cenám, hluku a menšímu prostoru.

Druhé bydlení: stále populární

24 % vlastníků nemovitostí v ČR má druhý dům či byt. Nejčastěji jde o rekreační účely (44 %) nebo plánování na důchod (23 %). Tento trend je posílen kulturním důrazem na vlastnictví a předávání majetku v rodině.

3. Evropané hledají kvalitu, prostor a úspory

Prostor je klíčový – i kvůli pandemii

Evropané při výběru bydlení nejvíce oceňují venkovní prostor (zahrada, terasa, balkon) a energetickou úspornost. V Česku má dostupnost zeleně prioritu pro 35 % respondentů. Lokalita ustupuje do pozadí – lidé jsou ochotni vzdát se centra, pokud získají lepší životní podmínky.

Priorita: nízké náklady, ne adresa

Přes 50 % dotázaných by raději volilo levnější bydlení než atraktivní lokalitu. V Česku je tento podíl 53 %, což signalizuje pragmatismus podpořený rostoucími cenami.

4. Jak to vnímají jednotlivé země Evropy?

Rakousko: Spokojení nájemníci ve stínu Alp

Rakousko překvapuje – jen 48 % obyvatel zde vlastní svůj domov, což je hluboko pod evropským průměrem. Přesto se 78 % lidí cítí s bydlením spokojeno. Téměř každý čtvrtý majitel má dokonce druhý domov. Lidé zde oceňují venkovní prostor (51 %), přírodu (36 %) i dobré spojení městskou dopravou. A i když si 62 % lidí všimlo, že jim za poslední rok vzrostly náklady, jen 27 % by kvůli tomu zvažovalo stěhování do zahraničí.

Bulharsko: Země druhých domovů

V Bulharsku je bydlení pevně zakořeněné ve vlastnictví – 80 % respondentů vlastní nemovitost, téměř polovina z nich dokonce dvě. Není divu, že 82 % je spokojeno se svou aktuální situací. Přesto jen 41 % říká, že je jejich bydlení finančně pohodlné. Hitem jsou rekreační domy, solární panely plánuje téměř třetina obyvatel. Snížení energetických nákladů je ale stále výzvou.

Chorvatsko: Domov na pobřeží i na venkově

Chorvati milují vlastnictví – 83 % z nich má svůj dům či byt, druhý pak vlastní více než třetina. Polovina těchto sekundárních nemovitostí slouží k rekreaci. Většina lidí (77 %) je s bydlením spokojena, a jen 11 % by se chtělo během roku stěhovat. Prioritou jsou občanské služby v okolí (38 %), nízké náklady na energie (42 %) a samozřejmě – prostor pod širým nebem (45 %).

Česko: Když sen o bydlení naráží na realitu

Češi vnímají bydlení jako klíčovou životní jistotu – 59 % jich vlastní nemovitost, 24 % i druhou. Jenže 61 % zaznamenalo v posledním roce nárůst nákladů a téměř nikdo (60 %) si kvůli tomu nedokáže našetřit na nové bydlení. Spokojeno je 72 %, ale přestěhovat se plánuje jen každý osmý. Největší motivací? Více prostoru. Češi také častěji než ostatní Evropané uvažují o přestěhování na předměstí (33 %).

Dánsko: Udržitelnost je standard

V Dánsku není ekologické bydlení jen trend – je to norma. Zelené technologie, nízkoenergetické domy a důraz na komunitní život dělají z této severské země průkopníka. Přestože přesná čísla chybí, zpráva potvrzuje: Dánsko sází na stabilní, státem podporovaný nájemní trh a dekarbonizaci budov.

Estonsko: Digitalizace, ale s vlastním klíčem

Estonsko je technologicky vyspělé, ale v bydlení stále spoléhá na tradiční model – vlastnické domy. Mladší generace však přináší větší flexibilitu a zájem o nájemní bydlení roste. Klíčové jsou digitální řešení a energetická efektivita.

Finsko: Kde domov znamená jistotu

Finsko má jednu z nejnižších měr vlastnictví (47 %), přesto zde 76 % lidí říká, že jsou s bydlením spokojeni. Vysoký podíl sociálního bydlení, silná ochrana nájemníků a aktivní boj proti bezdomovectví tvoří základ finského přístupu.

Francie: Nájemní trh pod tlakem

Francouzské městské oblasti čelí nedostatku dostupného bydlení. Jen 61 % obyvatel vlastní domov a druhý vlastní jen každý desátý. Stát investuje do rekonstrukcí starých domů, ale tempo změn je zatím pomalé. Velká výzva: jak zkrotit rostoucí nájmy a zlepšit kvalitu života.

Německo: Berlín volá po rovnováze

Jen 34 % Němců vlastní své bydlení – nejméně v Evropě. Přesto 77 % uvádí, že jsou spokojeni. Sociální bydlení a družstevní modely znovu získávají na popularitě. Náklady na nájem však rostou a nutí politiku reagovat. Stabilita je prioritou.

Maďarsko: Investice do domova

Maďaři věří v bydlení jako formu zabezpečení – 75 % jich vlastní nemovitost, 17 % i druhou. Energetická efektivita je pro více než polovinu zásadní. I přes vysokou spokojenost (69 %) se většina potýká s vysokými cenami – až 68 % považuje nemovitosti za předražené.

Irsko: Ostrovní problém s cenami

Irsko trápí rekordní nespokojenost – 18 % obyvatel není spokojeno se svou bytovou situací. Jen 53 % má vlastní domov a ceny jsou pro 71 % lidí hlavní překážkou. Krize dostupnosti je zde vážná a vláda čelí výzvě, jak zvrátit negativní trend.

Itálie: Venkovní prostor a tradice

Italové milují prostor a slunce – 72 % má vlastní nemovitost, druhou 26 %. V době po pandemii je nejdůležitější dostupnost venkovního prostoru (52 %). Finanční stránka ale vítězí nad lokalitou – 58 % vybírá bydlení podle ceny.

Lotyšsko & Litva: Vlastnit je norma

V obou zemích dominují vlastníci. Sociální bydlení je téměř neviditelné, a proto se obyvatelé s nižšími příjmy potýkají s problémem dostupnosti. Renovace a rozvoj nájemního trhu jsou zatím pomalé.

Nizozemsko: Vysoká kvalita, malý trh s druhým bydlením

Nizozemsko dosahuje rekordní spokojenosti (84 %), přesto má pouze 8 % lidí druhý domov. Důležitou roli hraje rozsáhlý sektor sociálního bydlení, i když čekací lhůty bývají dlouhé. Nízké výdaje na energie (75 % bez problémů) patří k nejlepším v Evropě.

Norsko: Stabilita na severu

Norsko dlouhodobě podporuje vlastnické bydlení. Zároveň roste zájem o dočasné a flexibilní řešení. Stát investuje do udržitelného rozvoje a dostupnosti v menších obcích.

Polsko: Příměstská budoucnost

Poláci jsou hrdí vlastníci – 71 % má vlastní bydlení, 17 % i druhé. Až 80 % je spokojeno a téměř 40 % těch, kdo plánují stěhování, uvažuje o přesunu na předměstí. Ceny však rostou a stát připravuje podpůrné programy.

Portugalsko: Slunce, moře a vysoké náklady

Portugalsko zažívá dramatický růst cen – 73 % lidí je považuje za příliš vysoké. Jen 66 % má vlastní domov. Až 62 % by uvažovalo o stěhování, což je druhý nejvyšší podíl v Evropě. Velkým problémem je i technický stav domů – 49 % nespokojených trápí plíseň a vlhkost.

Slovensko: Na rozcestí

Slováci preferují vlastnické bydlení, ale nájemní sektor zatím stagnuje. Veřejné investice a strategie podpory dostupného bydlení se připravují, ale regionální nerovnosti přetrvávají.

Slovinsko: Venkov láká

65 % Slovinců má svůj domov, 35 % pak druhý. Téměř třetina plánuje přestěhování do venkovských oblastí. Energetická úspornost je prioritou pro 42 % respondentů, což naznačuje rostoucí důraz na udržitelnost.

Španělsko: Problémy v ráji

68 % obyvatel vlastní nemovitost, čtvrtina i druhou. Náklady rostou, hlavně kvůli krátkodobým pronájmům v turistických oblastech. Stát reaguje regulacemi a investicemi do sociálního sektoru.

Švédsko: Když obec staví pro lidi

Švédsko má silný obecní nájemní trh, ale potýká se s dlouhými čekacími lhůtami. Zelené bydlení, sociální odpovědnost a klimatické cíle jsou v centru pozornosti. Vysoká kvalita života ale zůstává hlavním cílem.

5. Ekologie: Ušlechtilý cíl naráží na realitu

Ekologické úpravy – ano, ale…

Většina Evropanů chápe důležitost energeticky úsporného bydlení, ale 56 % uvedlo, že by investovali pouze tehdy, kdyby opatření byla levnější. V Česku je navíc 26 % lidí vyloženě proti ekologickým zásahům – nejvyšší podíl v Evropě.

Inteligentní domácnosti na vzestupu

I přes skepsi k investicím roste obliba smart technologií – 57 % Evropanů využívá alespoň jedno zařízení (od žárovek po centrální řízení). Plně integrovaný systém však má jen 7 % domácností.

6. Vlastnictví a dědictví: Majetek jako stabilizátor rodiny

Generační transfer jako klíčový motiv

Drtivá většina evropských vlastníků nemovitostí plánuje předat majetek dětem. Jen 4 % z nich tak učinit nehodlá. V Česku je tento trend obzvlášť silný – vlastnictví je považováno za základní kámen finanční jistoty.

Závěr: Evropa hledá nové paradigma bydlení

Zpráva ukazuje, že bydlení v Evropě se nachází v přechodovém období. Ekonomické, demografické i klimatické faktory nutí obyvatele, developery i státy hledat nové modely.

V České republice bude nezbytné:

• zjednodušit a zrychlit výstavbu,
• nabídnout podporu mladým a nízkopříjmovým domácnostem,
• integrovat udržitelnost do stavební legislativy,
• diverzifikovat nabídku dostupného nájemního bydlení.

Bydlení přestává být samozřejmostí – a je na čase, aby se jím opět stalo.