Když se snažíte prodat nemovitost, máte prakticky dvě možnosti. Buď ji budete nabízet sami, což znamená, že si ji sami nafotíte, natočíte atp. + určíte prodejní cenu a vytvoříte inzerát, nebo budete spolupracovat s realitní kanceláří. Rozumnější je určitě druhá varianta. Když tedy spolupracujete s makléřem nebo realitkou, pak může nastat situace, že máte s realitní kanceláří sepsanou zprostředkovatelskou smlouvu, ale kupce si nakonec najdete sami. V tomto článku se podíváme, jak se to v praxi obvykle řeší.

Základem je zprostředkovatelská smlouva

Tuto situaci je vhodné ošetřit ve zprostředkovatelské smlouvě, kterou obě strany podepisují. Nejčastěji je v ní uvedeno, že když si majitel najde kupce sám, pak mu realitní kancelář sleví z domluvené provize určité procento. Je to pro obě strany férové, protože realitní kancelář kromě hledání kupce poskytuje majiteli nemovitosti i další služby. Většinou se stejně jedná o nepoctivého kupujícího, který nemovitost vyhledal na základě marketingu realitní kanceláře a snaží se tak „obejit“ realitku.

Realitní kancelář dovede prodej do konce

Mohlo by se zdát, že realitka svůj hlavní úkol nesplnila, ale pravdou je, že nakonec není důležité, kdo kupce našel. Hlavní je dotáhnout prodej do úspěšného konce. Faktem je, že majitel a makléř jsou přece na stejné lodi. K nalezení kupce obvykle stejně pomůže profesionální prezentace nemovitosti. Do šíření této prezentace se pak samozřejmě může zapojit i majitel a občas se stává, že přes své známé a sociální sítě sám najde kupce. Neznamená to, že spolupráce s realitkou byla zbytečná, spíše naopak.

Když ve smlouvě není o takovém případě ani zmínka, jde o to, aby se obě strany nějak rozumně dohodly. Realitní kancelář by mohla trochu slevit, na druhou stranu majitel by zase měl ocenit práci realitní kanceláře, i když samotného kupce nakonec našel sám.

10.11.2020