Zase je pátek a mám toho dost, tak beru kramle, za zády Černý Most. A pokud mi to D1 dovolí, než minu Jihlavu, hodím Prahu za hlavu. Jedu jak Pražák, hlava nehlava, mám jediný cíl a přede mnou je Pálava... Úvodní řádky písničky Víno skupiny Chinaski dokonale vystihují realitu pátečního dne chatařů. A to nejen těch z Prahy. Jen co skončí šichta, naloží řidiči své vozy a hurá s rodinou na chatu, chalupu, do maringotky či jiného příbytku. Říká se, že Češi jsou národem chalupářů. Že to nemá jinde obdoby. Zase tolik si fandit nemůžeme, víkendové bydlení najdeme po celém světě, ale určitá specifika naše chalupářství má.

víkendové bydlení

Mnoho chat a chalup je v současné době vybaveno moderně. Nechybí například myčka nádobí.

První velký rozmach můžeme hledat v Česku po první světové válce. Kořeny českého chalupaření najdeme v zakládání trampských osad. „Hlavní impulsy k rozvoji individuální rekreace přišly v období spojeném s největším rozvojem urbanizace na počátku 20. století. Lidé oproti dřívějšku měli více volného času,“ vysvětluje Jan Gruber, který se tématu chalupářství věnoval jako student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Dalším impulsem, který dal vzniknout éře rekreačního bydlení, byla doprava. Lidem se snadněji cestovalo, například díky železnici. Obojí stálo za vznikem rekreačních domů a vil v zázemí velkých evropských měst. „U nás se víkendové bydlení rozšířilo mezi středními a nižšími vrstvami, což Čechy výrazně odlišuje od zbytku Evropy. Z hlediska počtu lidí, kteří využívají druhé bydlení, však Česko zaostává například za Francií, Finskem či Španělskem,“ dodává Jan Gruber.

Od dvacátých let 20. století vznikaly v okolí Prahy v návaznosti na původní trampské sruby chatové osady. Důvod je zřejmý – jde o atraktivní oblasti údolí řek Vltavy, Sázavy, Berounky. Chatové osady později vznikly i v okolí Brna, Plzně, Karlových Varů apod. Dnes je najdeme po celé republice.  To, že si lidé začali stavět chaty a chalupy či si zvelebovali domy po odsunutých Němcích, ukazovalo na to, že společnost ekonomicky roste. Nebohatla však natolik, aby si lidé mohli dovolit zahraniční dovolenou. A samozřejmě tomu bránila i politická situace.

Chata na samotě u vody byla v minulosti nejoblíbenější variantou. Nyní se ale preference mění.

To potvrzuje i Magda Wondráčková, která si s manželem postavila chatu před 45 lety blízko orlické přehrady: „Kdybychom měli možnost s dětmi cestovat, asi bychom o chatě neuvažovali. Tehdy to ale nešlo, takže jsme se rozhodli, že jim alespoň dopřejeme co nejvíce pobytu na čerstvém vzduchu.“

„Je dobré nějakou dobu sledovat vývoj cen. Obvykle bývají ceny na jaře vyšší a po konci hlavní sezony naopak nižší, a to zejména před koncem roku.“

Orlickou přehradu volili záměrně, protože tam chatu měl již jejich známý. „Chtěli jsme parcelu poblíž řeky a lesa, s výhledem do krajiny a na vodu. To se nám nakonec podařilo, ale hledali jsme opravdu dlouho,“ vzpomíná dnes už babička pěti vnoučat. Stavba chaty odpovídá přesně své době. Tak jako stovky jiných vznikla svépomocí. „S hrubou stavbou pomohli kamarádi. Komín stavěl odborník a střechu dělal pokrývač. Vše zbývající bylo v našich rukách, a to doslova. Manžel je povoláním konstruktér, takže si projekt chaty vypracoval sám. Na tehdejší dobu to byl projekt velkorysý,“ vzpomíná s úsměvem na stavbu.

chata u brna

Výsledkem byla dvoupatrová zděná chata s garáží. „Garáž už tam tedy není, předělali jsme ji na místnost pro nás. S manželem už jsme v důchodu a na chatě trávíme vždy šest měsíců. Dispozice zbytku domu se ale nezměnila. Jsme rádi, že jsme chatu postavili velkou. Zbytek využívají naše tři děti a pět vnoučat. Každý víkend tu s námi někdo je,“ těší Magdu Wondráčkovou. Modernizace se samozřejmě dočkalo některé vnitřní zařízení, hlavně v koupelnách a na WC. 

Stále větší důraz na pohodlí je v současné době běžný. Pokud je „v rodině“ chata či chalupa, mladší členové rodiny se ji snaží zmodernizovat. „Jestliže se mám v chalupě cítit jako doma, chci určité vymoženosti moderní doby. Třeba myčku. Babička si klepala na čelo, když jsem řekla, že bez myčky tam jezdit nebudu. Jenže když si chci jet na víkend odpočinout do přírody, nebudu ztrácet čas mytím nádobí po osmi lidech,“ vysvětluje pětatřicetiletá Lucie Malá, která jezdí na rodinnou chalupu do Českého ráje. Roubenka s pískovcovou podezdívkou je jako každá druhá v této lokalitě. Uvnitř už ale přebírá nadvládnu moderní technologie – kromě myčky je tu velká „americká lednice“, horkovzdušná trouba, moderní kotel. Kamna už jsou jen na ozdobu. „Ještě bychom rádi do kůlny pořídili saunu, to by bylo na zimu moc příjemné. Na druhou stranu tu ale nemáme třeba televizi. Beztak na ni není čas ani doma, natož tady. Kolem chalupy je pořád spousta povinností, ovšem jiných, než na vás čekají během pracovního týdne,“ dodává mladá maminka.


Chata je skvělou investicí

Po revoluci, kdy lidé mohli konečně začít cestovat, se někteří začali bát, že fenomén chatařství začne v Česku upadat. „Hned jak jsme mohli, vyjeli jsme k moři. Dřív moje rodina bohužel nemohla ani do Jugoslávie. Když jsme se vrátili, nadšeně jsme v naší osadě vyprávěli své zážitky. Brzy různě vyjížděli i ostatní a za nějaký čas se mi zdálo, že se předhánějí, kdo jede na exotičtější dovolenou. Vztahy v osadě hodně ochladly. I to se naštěstí vrátilo zpátky. Scházíme se tu ale hlavně starší generace. Mladé už nebaví jezdit každý víkend na to samé místo. Že se prý chtějí podívat i jinam,“ popisuje současnou situaci v jedné z osad na břehu Sázavy Jana Šťovíčková. Rušno je tam ale každý víkend. „Plno chat majitelé pronajímají. Jejich děti si ji většinou zaberou v létě na dva týdny. Po zbytek sezony ji nabízejí k pronájmu. Slušně to vydělá na nutné opravy,“ podotýká Šťovíčková.  

Pronajímání chat je tak novým životním impulzem pro chalupaření. „Často začnou lidé chatu pronajímat nejprve přátelům, následně přátelům přátel. A teprve s rostoucí poptávkou i cizím lidem,“ popisuje investiční poradce Vít Šafář. Typičtí zákazníci jsou lidé, kteří svůj rozpočet nechtějí zatěžovat koupí chalupy a rádi navštěvují různá místa. „V posledních letech začali někteří lidé dávat přednost dovolené v Česku před zahraničím, protože se bojí,“ všímá si Šafář. Je to důsledek teroristických útoků v prázdninových destinacích. Mladí lidé podle jeho zkušeností volí pronájem chat a chalup, protože si koupi vlastní nemohou dovolit. Jsou například zatíženi hypotékou na byt či dům. Tomu, kdo zvažuje nákup víkendového bydlení, radí následující: „Je dobré nějakou dobu sledovat vývoj cen. Obvykle bývají ceny na jaře vyšší a po konci hlavní sezony naopak nižší, a to zejména před koncem roku.“

chalupa brno

Pokud nemáte dostatek vlastních prostředků, je možné využít i hypoteční úvěr. „Případné splátky úvěru a další náklady spojené s provozem nemovitosti je potřeba zahrnout do vašeho investičního plánu. Dále je potřeba nezapomínat na daně z pronájmu a z nemovitosti,“ dodává investiční poradce. Čím vyšší vytíženosti vaší nemovitosti dosáhnete, tím vyšší bude i návratnost vaší investice. Nesmírně důležitá je lokalita. Mezi dlouhodobě nejpopulárnější regiony patří například Krkonoše, Šumava nebo Beskydy. Velký vliv má samozřejmě sezonnost. „Proto je potřeba vhodně nastavit ceník a snažit se využít i méně atraktivní období v roce, což je obvykle jaro a podzim,“ přidává další rady Vít Šafář.

V rodinách se chaty či chalupy dědí z generace na generaci. Vnitřní uspořádání už ale většinou vypadá zcela jinak a i ve staré chalupě nalezneme moderní interiér.


Komfort je žádaný

Vzhledem k tomu, jak široká je nabídka chat a chalup k pronájmu, majitelé se musí snažit něčím zaujmout. Pokud tedy člověk nevlastní chatu na nějakém extra exkluzivním místě, musí „jít s dobou“ a vyslyšet požadavky klientů. „Jezdíme s partou každoročně na podzim na prodloužený víkend. Vzhledem k tomu, že je to již mimo sezonu, nemáme problém sehnat chatu v požadované lokalitě. Čím jsme starší, tím máme vyšší požadavky. Jednou při předávání chaty zpět majitelce, se nás paní ptala, jak jsme byli spokojeni a co bychom přivítali. Říkali jsme, úžasná je sauna, ale že by to chtělo i myčku. Ona pokývala, a že ji jde tedy koupit. Za týden jsem koukala na web a myčka už tam byla. Nečekala jsem, že bude reagovat takhle rychle,“ popisuje svou zkušenost Šárka Nováková.

Specifickou skupinou jsou víkendové nemovitosti stavěné cíleně pro nejbohatší klientelu. Stavební boom zažívají už několik let hlavně lyžařská střediska. Jako houby po dešti v nich rostou apartmánové domy, v nichž se byty prodávají za milionové částky. A zájem je stále. Jinak by nevznikaly další komplexy i v ostatních horských střediscích. V nově dokončených řadových domcích a apartmánech v Loučné pod Klínovcem zbývá v nabídce jediný volný apartmán, přičemž ceny se opět pohybovaly v řádech milionů korun.

Víkendové nemovitosti pro nejbohatší klientelu vznikají cíleně, hlavně v horských oblastech. V interiéru nechybí požadovaný komfort.


Češi rádi tradici

Když pomineme nově vznikající luxusní rezorty v horských střediscích, Češi příliš při stavbě svého víkendového bydlení neexperimentují. „Obecně se dá říci, že převažuje tradiční vzhled. Tedy sedlová střecha, obložení dřevem. Často nechybí různé svépomocné kutilské vychytávky,“ charakterizuje chaty a chalupy architekt Vojtěch Valda. Jako architekt i fanoušek se věnuje minimalistickému bydlení, přičemž o jeho projekty je velký zájem v zahraničí. V Česku se lidé zatím do netradičních forem příliš nepouštějí, samozřejmě výjimky potvrzují pravidlo.

mobil haim

Možná by to však změnil přístup úřadů. Ve všech vyspělých západních zemích, nejen u nás, podle názoru tohoto architekta úřady příliš zasahují i do malých staveb. „I stavební ohlášení má dost podobné parametry jako normální stavební povolení. Tím myslím rozsáhlost dokumentace. K oběma typům řízení potřebujete dokumentaci orazítkovanou autorizovaným inženýrem. Nutnost stavebního či jakéhokoliv povolení u staveb do 80 m2 podlažní plochy pro soukromé účely považuji za zásadní omezení lidské svobody,“ netají se Vojtěch Valda tím, že by uvítal benevolentnější přístup úřadů, a to nejen v Česku. Nechal by platit nepsané dohody na principu slušných sousedských a mezilidských vztahů. „Kvalitu mezilidských vazeb by neměly suplovat přebujelé právní normy. Navíc obejít lze cokoliv. Nicméně si myslím, že příliš norem a pravidel, které máme nyní, zbavuje lidi jejich přirozené zodpovědnosti za své činy,“ uzavírá Vojtěch Valda.

Netradiční víkendová obydlí se přece jen objevují už i u nás. Většinou jde o již postavené prototypy, které stačí na pozemek přivézt. „Mobilheimy jsou prioritně určeny pro rekreační – víkendové bydlení, přičemž jsou i modely určené pro celoroční využívání. Jejich největšími výhodami jsou cenová dostupnost, okamžité používání a jednoduchá údržba,“ vypočítává přednosti mobilheimů Zdeněk Spáčil a dodává, že tento typ obydlí je možné umístit na pozemek už o velikosti 200 m2. Přestože z technického hlediska je mobilheim možné umístit téměř všude, tedy na horách i u vody, nesmí majitelé zapomínat, že i u tohoto typu stavby je nutné mít v určitých oblastech povolení. „Administrativně jsou většinou problematické pozemky v CHKO a památkových zónách,“ podotýká Zdeněk Spáčil.

tradice chataření

Přestože tento typ rekreačního obydlí je pro investory lákavý především kvůli ceně, pokud si chce člověk pořídit zcela nový model, luxusně vybavený, musí počítat s investicí převyšující milion korun. „Standardní varianta bazarových domů se pohybuje od 150 do 300 tisíc korun, luxusní od 300 tisíc do půl milionu. Nové mobilheimy se pohybují v cenách od 700 tisíc korun,“ vypočítává Zdeněk Spáčil.