Na co by majitelé zahrad před zimou rozhodně neměli zapomenout? Jaké jsou nejdůležitější úkony, které musejí udělat?


Zazimování zahrady není možné odbýt. Měli bychom vědět, jaké nároky mají námi pěstované rostliny. Některé potřebují mít v zimě sucho, jiné zase při suché zemi pod korunou zahynou. Příkladem pro první skupinu jsou některé zimovzdorné kaktusy, stále oblíbenější nádherně kvetoucí skalničky patřící do rodu Delosperma. Ty ještě před podzimními dešti zakryjeme suchým listím nebo třeba tabulkou skla či nějakého plastu. Sucho a mráz jim neuškodí, ničí je mokro a střídající se teploty. Naopak stálezelené dřeviny (z listnatých rododendrony, buxusy, cesmíny, bobkovišně a další, z jehličnanů zejména ty čerstvě vysazené a skalkové (málo rostoucí) formy tisů, jalovců, smrků, zeravů, cypřišků...) je třeba pořádně zalít, a pokud je to možné v zimě je v době oblev zalít znovu. Na sníh se nedá spoléhat, ten poslední roky nepadá. Po zalití zahrneme kořeny stromů vrstvou suchého listí, rašeliny, nějakého substrátu a překryjeme chvojím. Suchý materiál do určité míry chrání před promrznutím a výparem v teplých zimách.

zimní zahrady není možné odbýt

Jakých chyb se majitelé zahrad v zimě nejvíce dopouštějí?

Poslední roky je to zejména spoléhání na to, že zima zase nebude stát za nic, že nebude mrznout, že tedy není třeba věnovat rostlinám potřebnou péči. Odnášejí to ve značné ře keřové růže. Bez nahrnutí zeminy, zakrytí chvojím v zimě, kdy mají listy a pořádně neusnou, stačí v únoru či březnu několikadenní slabší mráz, aby zničil narašenou kulturní část růže nad zemí a těsně pod povrchem. No, a i v mírných zimách „zmrznou“ třeba rododendrony. Ony zpravidla zahynou suchem, ale to se v zimě zdá nemožné.

Zahradě na zajímavosti přidá i život v ní. Několik krmítek s potravou pro různé ptactvo dokáže své.


Existuje nějaký recept na to, jak mít krásnou zahradu i v zimě? Co se dá třeba v našich klimatických podmínkách v zimě pěstovat?


Střídání okrasných travin, které mají reprezentativní květenství (a které na rostlině ponecháme), kombinace stálezelených dřevin s opadavými keři s výraznou barevnou kůrou, s dřevinami s plody, kterých si ptactvo v zimě nevšímá, nebo zařazení stálezelených bambusů, keřů, které kvetou prakticky uprostřed zimy a krásně voní (některé kaliny, lýkovce). Zahradě na zajímavosti přidá i život v ní. Několik krmítek s potravou pro různé ptactvo dokáže své. Sýkorky, zvonci a třeba i obyčejní vrabci v zimě potěší a vedle zásoby v krmítku budou hledat i škůdce v kůře keřů, stromů a na jejich větvičkách.

Co se týče údržby zeleně před zimou a v zimě na balkonech, jaká pravidla platí pro tento případ?

Pokud jde o nároky na vodu, je to stejné. Suchomilné rostliny raději před deštěm ochráníme. Trocha sněhu nevadí. Stálezelené zaléváme, vždycky když v nádobách půda rozmrzne. Vždycky je lepší sázet do větších nádob. Pomaleji zamrzají, pomaleji rozmrzají, rostliny tolik náhlou změnou netrpí. Pokud to jde, na zimu nádoby zabalíme, například je obložíme deskami z polystyrénu (vhodná je i deska pod dno) a obalíme netkanou textilií. Slušně chrání a zpomaluje následky rychlého zamrznutí a rozmrznutí též bublinková fólie. Je-li ta možnost, posuneme nádoby ke stěně domu, i to chrání před rychle nastupujícím mrazem. Důležité je, aby nádoby měly odtok. Když je zalijeme, přebytečná voda z obalu odteče a neškodí.