Máte dotaz? Kontaktujte nás na Ze dřeva sálá energie! Obklopte se jím všude
Je jen jediný materiál, který skvěle vypadá v kombinaci snad úplně se vším, co existuje. Dřevo. Z kusu nábytku, podlahy či jen dekorace lze i po letech cítit zázračnou sílu stromů. „Čím více kvalitního dřeva v bytě či domě je, tím více je to znát na celkové atmosféře bydlení,“ říká Karel Kříž. Společně s manželkou vede projekt Stromy a život a díky jejich šikovným rukám se do domácností vracejí dřevěné příbory. Kdysi měl dřevěnou lžíci každý, dnes jde o nevšední výrobek. „Když si chci jídlo užít všemi smysly, vyberu si dřevěný příbor. Je lehčí, hřeje na rtech a má sametovou hladkost, která zvyšuje vnímavost každého sousta,“ láká k neobvyklému způsobu stolování Karel Kříž.
Dřevěné příbory vyrábí z tvrdých dřevin, které mnohem lépe odolávají vlhkosti a styku s potravinami. „Velice oblíbená je třešeň, která má krásnou barevnost i strukturu dřeva, ale jsou zde i jiné dřeviny jako např. ořech vlašský, jilm, javor, hruška, švestka a dokonce i tis a jalovec, které oslovují svou barvou i strukturou,“ vyjmenovává Kříž vhodné dřeviny.
Život je dřevo
Dřevo je tak úžasný materiál, že řadu lidí pohltí natolik, až se jím nechtějí jen obklopovat, ale chtějí být těmi, pod jejichž rukama vzniká ze surového dřeva něco nového. Něco krásného, po čem naopak zatouží jiní. „Dřevo mi vždy vonělo. Když je ještě syrové, neupravené, nic jiného to nenahradí. Potřeboval jsem nějakou malou změnu od práce s lidmi, která mě začala unavovat,“ vzpomíná na impulz založení truhlářské firmy La vie est bois Miloš Loužecký. V jeho malé dílně od té doby vznikají stoly, postele, ale i bytelná kuchyňská prkýnka s vypáleným obrázkem na přání. Každý kus je originál.
Tento mladý muž spadá do skupiny lidí, kteří se rozhodli, že se navzdory rozjeté kariéře začnou věnovat tomu, co je baví. A pochvaluje si vymoženosti dnešní doby, které mu proniknutí do tajů truhlařiny usnadnily: „V době YouTube, Instagramu a ostatních sociálních sítí je možné se naučit spoustu věcí, i když člověk nikdy nic v tomto směru nedělal. Doporučuji i absolvování truhlářských kurzů, které jsou nabízeny jako zážitkové. V nich se člověk naučí úplně základní věci broušení, použití dlát a jejich rozeznání, stejně jako hoblíků či pil.“ Zní to tak jednoduše.
Restaurátor? Zná desatero řemesel
Ještě větší kumšt je umění navrátit krásu věcem, které mají nejlepší léta za sebou. Dřevěný poklad, jenž však potřebuje navrátit lesk a slávu. „Mrzí mě, když vidím nádherný starý kus nábytku, který se již nevyplatí opravit. Když si pomyslím, kolik námahy stálo řemeslníka onen kousek vyrobit. Když je ale ještě šance jej zrenovovat, znovu se tím násobí úžasný pocit, který při práci se dřevem máte. To vědomí, že někde stojí strom, který tu pro nás dýchá, přijímá energii ze země. Který se dožívá staršího věku než lidé. A vy máte možnost tento živý materiál vzít do ruky a něco z něj stvoříte. Je to něco úžasného, co nemusí každý pochopit,“ vyznává se z lásky ke dřevu truhlář a restaurátor František Koman z Příbramska.
Se dřevem si tyká přes čtyřicet let a za svůj život potkal spoustu lidí, kteří mu předali cenné zkušenosti. K restaurování se před revolucí dostával postupně. „Materiál nebyl jen tak k sehnání. Lidé mě nejprve oslovovali, že potřebují vysoustružit novou nožičku ke skříni nebo ozdobu k hodinám atd. Nato jsem začal shánět staré odborné knihy po antikvariátech,“ vzpomíná Koman a dodává, že k této „záchranářské“ práci musí být člověk nejen zručný truhlář, ale navíc musí mít výtvarné nadání, znát základy chemie, poradit si se železem, jako jsou zámky, různá kování a klíče. Mít prostorové vidění, cit pro barvy, ovládat práci se sklem, osvojit si umění starých konstrukčních spojů, poznávat dřeviny a vědět, na co se hodí.
„Samozřejmě musí znát povrchové úpravy dřeva, obsáhnout znalosti historie, aby poznal, ze které doby opravovaný nábytek pochází. Takže desatero řemesel, ve kterých si praxí prohlubujete své znalosti po celý život,“ podotýká Koman. Ani to však nestačí. „Důležité je znát odborníky, jako jsou restaurátor či umělecký kovář. Velikánů, se kterými se můžete poradit. Jenže těch už je málo. Jedním z nich je hodinář Harald Michel z Kadaně,“ dodává František Koman. Co dřevěnému masivnímu a dýhovanému nábytku nejvíce škodí? Vlhkost. Než strčit starý nábytek do kůlny či sklepa, raději jej prodejte či darujte někomu, kdo z něj ještě bude mít radost. „Kvůli vlhku začne dřevo bobtnat, dýhy se odlepovat, objeví se plíseň a červotoč se do dřeva pustí na plné obrátky,“ popisuje následnou zkázu truhlář.
Masivní nábytek je okrasou roubenky i moderny
Vybavit si domov dřevěným masivním nábytkem není sice levná záležitost, s ohledem na budoucnost se to však vyplatí. Zatímco skříňky z dřevotřísky, které navíc nejsou pro zdraví nejvhodnější a málokdy přežijí první stěhování, masivní nábytek se dědí z generace na generaci. „Každý kousek dřeva je trochu jiný, a tak pokaždé vytvoří jedinečnou texturu, která se dá podtrhnout vhodně zvolenými mořidly, oleji a podobně. Obrovskou výhodou je, že jej lze renovovat, opravovat a má dlouhou životnost, potvrzuje architektka českého výrobce masivního nábytku Eliška Hurníková. Společnost Balnabed vyrábí rustikální nábytek do roubenek a chalup, styl provence do rodinných domů i modernu do bytů. „Zákazníci mohou vycházet z našich typových řad, čímž určí celkový design, nicméně poté si zvolí dřevinu, moření, barevnost, úchytky, a pokaždé tak vzniká jedinečný kus nábytku,“ popisuje běžnou praxi Eliška Hurníková. Tato architektka si také nemůže vynachválit možnost pracovat s nádherným materiálem, kterým je více než 100 let staré dřevo získávané ze starých budov či krovů: „Z tohoto dřeva už na pohled cítíte historii, kterou má za sebou.“
Hřejivý pocit při každém kroku
Obrovský comeback zažívají dřevěné podlahy. Ať už v novostavbách či při renovacích ve starších domech, kde majitelé konečně strhávají z podlah PVC a řeší, jak navrátit původní podlaze její zašlou krásu. „Dřevěná podlaha je z hlediska pocitového i vzhledového komfortu to nejvíc, co si můžete domů pořídit. Když se o ni správně pečuje, bude sloužit několika generacím,“ podotýká opravář dřevěných podlah Radek Vorel, jenž renovuje dřevěné mozaiky, prkenné podlahy i parkety v Česku i Německu. Jak se tedy o podlahu starat? Prachu se zbavovat luxováním. Když už je potřeba ji setřít, tak jen lehce navlhčeným hadrem. „Doporučuji do vody přidat polish na dřevěné podlahy. Na trhu je nepřeberné množství značek,“ radí Radek Vorel. Z hlediska běžné údržby si dřevěná podlaha už nic víc nežádá. „Pak už záleží na vytíženosti provozu. Parkety je možné tak šestkrát nechat přebrousit. De facto, když si teď pořídíte nové parkety, i s pravidelným broušením a přelakováním se z nich budou těšit ještě vaše děti,“ říká podlahář ze severních Čech. Problém není ani s doplněním chybějících parket, a to ani uprostřed místnosti. „Zákazníci volají, že by rádi doplnili parkety po vybourání příčky mezi místnostmi, a ptají se, zda je to možné, nebo je nutné jednu polovinu podlahy rozebrat. Vůbec to není nutné, i když to řada firem tvrdí. Jen to dá trošku více práce. Seženu nové parkety, upravím je na požadovaný rozměr, různými úpravami se snažím dosáhnout co nejpodobnějšího odstínu, který se navíc po pár letech dokonale sjednotí,“ představuje Radek Vorel možnosti.
„Obecně máme rádi přírodní materiály kvůli jejich nedokonalosti a jedinečnosti. Dřevo dokáže jakýkoli prostor zjemnit i v případě, že ostatní použité materiály, jako je například keramika, beton či sklo, jsou velmi chladné apod. Nemluvě o hmatovém dojmu"
Od stropu po podlahy
Kde všude je možné v interiéru dřevo využít, je skvěle vidět na realizacích architektonického studia Versatile. Výtvory architektů Pavla Saláka a Daniela Pružiny dokazují, že vhodně ošetřené dřevo obstojí naprosto všude. „Obecně máme rádi přírodní materiály kvůli jejich nedokonalosti a jedinečnosti. Dřevo dokáže jakýkoli prostor zjemnit i v případě, že ostatní použité materiály, jako je například keramika, beton či sklo, jsou velmi chladné apod. Nemluvě o hmatovém dojmu,“ oceňuje přednosti dřeva Pavel Salák. Tým architektů při konzultacích s klientem vždy pečlivě rozebírá, co od interiéru bytu očekává a jaké má preference. „Velmi záleží, jaký má být výsledný dojem a o jakou funkci, pokud se bavíme o interiéru, se jedná. Například v dětském pokoji budete volit spíše světlejší dřevinu. Oproti tomu v pánské pracovně naopak použijete dřevinu tmavší, například ořech. Obecně se dá říci, že ženy preferují světlejší dřeviny nežli muži,“ má zkušenosti architekt.
Podle přání klienta dokáží doporučit vhodné dřevo i do místností, jako je koupelna, kde by jeho hojné využití většina lidí nečekala. „Pro tyto prostory je základem volit vhodnou dřevinu a její povrchovou úpravu. Samozřejmě záleží na klientovi, jaký efekt od dřeva očekává. Zdali má rád patinu, či chce, aby vypadalo stále jako nové,“ upřesňuje Salák.
Umělecké dílo v koupelně
Vzpomínky na mládí, chladné zimy a studená smaltovaná vana, která dokázala pokazit příjemný pocit z koupele, vedly Daniela Danese k nutkání vytvořit výrobek, který dostojí všem jeho požadavkům být dokonalý konstrukčně, vzhledově, funkčně i emocionálně. Před třemi roky díky svému odhodlání představil veřejnosti dřevěnou vanu jménem Anna. „Celý design ovlivnily funkce, které jsem snad na všech volně stojících vanách postrádal. Například rovná vrchní plocha, na kterou lze při relaxování odložit vše, co při odpočinku potřebujete. Dalším faktorem byla dokonalá symetrie, díky které se ve vaně pohodlně vykoupou dvě osoby.
Vana totiž vzhledem k až 100 mm silným stěnám disponuje přepadem s vypouštěcím mechanismem, který je umístěn na boku, tudíž koupání ve dvou nijak nepřekáží,“ popisuje Daniel Danes oceňované přednosti krásky dřevěné vany, která na dotyk nestudí a udrží mnohem déle požadovanou teplotu vody. „Dřevo dává vaně velmi odolný a pevný základ. Unikátní povrchová úprava je zárukou, že voda nebude dřevu nijak vadit. Naopak! Speciální lak přirozeně reaguje na teplotu vody a pružně chrání dřevo před případným poškozením,“ dodává Daniel Danes.
Stále více lidí nyní volí dřevo nejen jako doplněk v interiéru, ale jako základní stavební materiál. „U rodinných domů jsme se za poledních zhruba patnáct let dostali z asi jednoho a půl procenta na procent patnáct. To je neskutečný narůst ukazující obrovskou dynamiku tohoto oboru,“ komentuje podíl dřevostaveb na trhu architekt Pavel Horák ze společnosti Prodesi/ Domesi, která se specializuje na projekty a realizace dřevostaveb.
Dřevo vyzdvihuje jako skvělý materiál, který vhodně dokáže doplnit cokoliv. Třeba i již jinou, starší stavbu: „Dřevo jako velmi flexibilní technologie se hodí jak na přístavby, tak na nástavby, nebo dokonce vestavby. Nejen u nás bylo za poslední dobu zrealizováno množství krásných příkladů vestaveb do starých kamenných stodol. Při nástavbách pak velmi oceňujeme nízkou hmotnost dřevěných staveb.“ Nezpochybnitelným společníkem je dřevo také v zahradách. Stavby z něj dělají společníka stromům, a pokud stromy v zahradě nejsou, alespoň částečně nahrazují některé z jeho funkcí. Řeč je samozřejmě o altánech či pergolách, které poskytují kýžený stín a v dešti pak ochranu. „Životnost výrobků z masivního materiálu je mnohem delší, než je tomu u výrobků, které jsou šizeny na síle nebo kvalitě materiálu. K výrobě zahradních pergol proto používáme pouze masivní smrkové profily, které zaručují řádnou odolnost proti povětrnostním vlivům a jsou zároveň vkusným doplňkem zahrad,“ zdůrazňuje výhody kvalitního dřeva Jiří Novotný ze společnosti Delta Svratka.
6.5.2019
